Kudy na (pod)zimní deprese?

Podzimní a zimní měsíce jsou obdobím, kdy máme k dobré náladě a optimizmu nejdál. Všichni to dobře známe a všichni také dobře víme, že na vině je z velké části světlo, nebo spíš jeho nedostatek, především toho slunečního.

Čekárny před ordinacemi psychologů a psychiatrů praskají ve švech, v některých případech může být léčba zimních depresí spojena i s hospitalizací v psychiatrické léčebně.

Většina z nás se ale snaží problému čelit bez asistence odborníka, což však nemusí vždycky skončit dobře.

Existují nějaká pravidla, jak čelit zvýšenému riziku depresí?

Ano. Jak již bylo řečeno, prvotní příčinou je nedostatek slunečního svitu a světla vůbec. Krátké dny a dlouhé noci, zatažená obloha, ponuro a šero celé dny. A když budete pozorovat okna lidských obydlí, nemůžete si nevšimnout, že světla uvnitř často připomínají spíš dohořívající svíčku, než elektrické světlo. A to je špatně. Lidé se snaží šetřit, ale na nesprávném místě. Právě proto, že nám chybí sluneční světlo, je třeba ho částečně nahradit aspoň tím umělým. Není ideální, ale zaplať pánbůh za něj.

Zdroje světla v interiérech by měly být přiměřené a nejlépe ve výšce očí, tlumené světlo stropního svítidla není ideální. Dalším pravidlem je trochu se přizpůsobit režimu přírody a své aktivity po západu slunce omezit. Krátit si dlouhé zimní večery ponocováním u televize nebo počítače je také špatně. A když je řeč o televizi, i ta může podpořit nebo naopak utlumit riziko desrese. „Hodnotná“ tvorba z nemocničního prostředí sotva vyvolá dobrou náladu a optimismus, stejně jako reportáže z uprchlických táborů či parlamentu. Naproti tomu snímky o přírodě, cestopisy, nebo dobrá komedie vás určitě pohladí na duši a rozptýlí chmurné myšlenky. Ale samozřejmě ne ve dvě ráno. V zimě potřebujeme více odpočinku než v létě, letní ponocování člověku škodí daleko méně než to zimní.

Toto byl takový základ, ale vy chcete proti riziku depresí udělat víc. A dostáváme se k tomu, čemu se říká potrava pro duši. Ta se na nás ale z regálů v obchodech nesměje. Pokud chceme zahnat ošklivé myšlenky, potřebujeme rozptýlení, vzruch. Může to být cokoliv, co probudí náš zájem, a zaměstná duši. V zimě je tedy vhodné nepatrně změnit své návyky a obklopit se něčím, co přitáhne vaší pozornost natolik, aby vám to poskytlo únikovou cestu z každé nepříjemné situace. Ať už budete číst, poslouchat či hrát hudbu, modelařit, šít, chodit do kina, na výstavy a koncerty, nebo prostě mezi lidi, pouštět si své oblíbené filmy, tvořit internetové stránky nebo cokoliv jiného, vždycky to pro vás bude přínosem, který pozvedne duši a potažmo i náladu.

A to je ta duševní potrava, která vám v tomto nevlídném ročním období zabrání příliš se zamýšlet sami nad sebou a nad smyslem bytí. Mnozí určitě namítnete, že už jste v příliš pokročilém věku, než abyste začínali s něčím novým, pravda je ale taková, že na nové začátky není nikdy pozdě. I v sedmdesáti můžete začít podnikat, psát knížky, létat s rogalem, nebo třeba hrát šachy. Důležité je zůstat aktivním. Zkuste slepit model letadla, složit líbivou melodii, namalovat obraz, nebo uplácejte z hlíny Věstonickou Venuši. Prostě tvořte.

Každý z nás má v sobě nějaký dar, který dosud neobjevil. Nebraňte se a zkoušejte nové věci. Pomohou vám v prevenci proti depresi a při troše štěstí vám mohou i změnit život. A to stojí za to.