Vápník

Kalcium neboli vápník je základní součástí zubů a kostí, ale též prostředek nezbytný pro mnoho tělesných funkcí. Malé množství kalcia obíhá v krevní plazmě a pomáhá při přestupu živin buněčnými membránami. Kromě toho vápník hraje důležitou úlohu při tvorbě enzymů a hormonů, které regulují trávení a metabolismus. Dále je též nutný k zajištění normálního přenosu mezi nervovými buňkami, pro krevní srážlivost, hojení ran a činnost veškerých svalů.

 Aby byl v krvi k dispozici dostatek tohoto důležitého prvku k zajištění životních funkcí, bere si jej při nedostatku tělo z kostí. Je-li z nich odebráno během určité doby příliš, kosti se začnou stávat porózní, kostní tkáň začne řídnout a stane se lomivou a tak vzniká osteoporóza. Celých 99 % vápníku v našem těle je v kostech a 1 % v krvi, tento podíl je stálý.

Denní příjem vápníku by měl být okolo 800 mg až 2 500 mg (to je pořád ještě bezpečná dávka).

Přisvojitelnost vápníku:
Vápník se nemůže vstřebávat bez dostatečného množství hořčíku. Pro zabudování vápníku do kostí tělo také potřebuje mít dostatek vitaminu D, který za normálních okolností vzniká v kůži i po nepřímém slunečním ozáření.

Vápník a naše tělo:

  • podporuje činnost veškerých svalů a to i srdečního
  • podporuje činnost nervů
  • udržuje zdravé a silné kosti a zuby
  • prevence ale i léčba osteoporózy a úbytku kostní hmoty
  • zmírňuje poruchy trávení
  • snižuje krevní tlak u hypertoniků
  • výzkumy ukázaly, že kalcium snižuje výskyt rakoviny střev.

Dlouhotrvající nedostatek vápníku:

  • Vede ke katastrofálnímu stavu kostí a zubů. Při nedostatku vápníku dochází nejprve k odebírání tohoto prvku z kostí čelistí a pak ze žeber, obratlů a kostí končetin.
  • Může vést ke svalovým křečím.
  • Může vést ke vzniku roztroušené sklerózy. Základem vzniku tohoto onemocnění je věk mezi 10. - 15. rokem života. V tomto věku se potřebuje denně 2 000 - 3 000 m.j. tiaminu D, tedy obvyklých 400 m.j. naprosto nestačí. Tady je nutné připomenout to, že když je organismus v optimálním stavu, vystačí i s minimálním množstvím. Ke zmíněnému zvýšenému množství vitaminu D je nutné zvýšit přísun vápníku a hořčíku. Proto dospívajícím dětem dopřejme hodně vápníku a vitaminu D, tedy pestrou stravu a dostatek slunce (samozřejmě s ochranou).
  • Uvolňování zubů neboli paradentóza bývají také nedostatkem kalcia. Pro odstranění těchto potíží je nutné zvýšit příjem (1 000 až 1 200 mg denně). Při doplňování uměle, v tabletách jsou lepší šumivé s ionizovaným vápníkem.
  • Se stářím klesá přisvojitelnost kalcia automaticky, a proto obvyklá norma 800 mg je nízká. Doporučuje se zvýšit příjem na 1 400 mg.
  • Vápník a hořčík nejsou pouze nutní jako prevence proti vzniku roztroušené sklerózy u mladých lidí, nýbrž jsou zcela nepostradatelnými prostředky pro stabilizaci rané podoby této otřesné nemoci. Od okamžiku zjištění této diagnózy, obvykle ještě ve fázi plné pohyblivosti pacientů je nutné okamžitě začít pravidelně dodávat vápník, hořčík, vitamin E a skupinu vitaminů B. Tyto důležité látky podáváme o jednu dávku víc než je doporučená.
  • Lidé kteří bydlí v znečištěném prostředí, v blízkosti rušných silnic mívají obvykle menší či větší otravy emisemi olova, benzopyreny atd. Těm je více než nutné dodávat právě vápník, hořčík, vitamin C, vitamin E a skupinu vitaminů B.

Kalcium (mg/100 g)

     

Vejce

187

Mléko polotučné

112

Ryba (treska)

18

Tvaroh měkký bez tuku

101

Ryba (makrela)

5

Tvaroh měkký tučný

367

Hovězí maso

12

Kefír

120

Kuřecí maso

12

Houska

21

Sardinky

354

Chléb

20

Hovězí srdce

10

Květák

205

Hovězí játra

8

Ovesné vločky

54

Smetana

106

Pšeničná mouka

18

Salám šunkový

12

Rýže

24

Salám Vysočina

16

Sojová mouka

244

Sýr Eidam 30%

690

Fazole zelené čerstvé

73

Sýr Ementál

887

vaječný bílek

20

Hermelín

157

Kedlubna listy

259

Sýr Niva

634

Kedlubna

40

Sýr tavený

420

Špenát

87

Šlehačka

80

Červené zelí čerstvé

43

Vápník je obsažen také v čočce, brokolici (100 g brokolice vařené v páře, nebo vývar z ní obsahuje skoro polovinu denní dávky vápníku pro dospělého jedince), sardinkách, šprotech, žloutcích, nati petržele, kapustě kadeřavé, řeřiše, pažitce, obilných klíčcích, mandlích, sezamu, kešu, paraořeších, lískových i vlašských ořeších, otrubách, ovesných vločkách.

Dospělý člověk vážící 70 kg má v těle 1200 g vápníku, z toho 98% je obsaženo v kostech.

Vápník povzbuzuje nervovou a svalovou soustavu, činnost srdce, ovlivňuje srážlivost krve.

Vstřebávání vápníku pomáhá laktóza (mléčný cukr) a tuk. Cukr a sladkosti naopak brzdí vstřebávání vápníku. Z toho vyplývá, že při obezitě a snaze snížit tělesnou hmotnost je vhodnější vynechat z jídelníčku ostatní tuky, ale plnotučné mléko ne.

Vařené mléko tělu nedodá vápník. Proto je vhodné používat mléčné výrobky syrové, tj. syrové mléko (domácí), jogurty, kefíry, podmáslí.

Mléko není nápoj, ale pokrm. To znamená, že je připíjíme po doušcích k jídlu, které je třeba kousat (k pečivu). Po vypití mléka se totiž v žaludku utvoří hrudka „hrudka tvarohu“, což je pro zažívání zbytečná zátěž. Při postupném užití mléka se vytvoří jemná emulze, která je jistě vhodnější, stravitelnější, žaludek má méně práce s jejím rozložením, než je tomu u „hrudky tvarohu“.

Přebytku vápníku se tělo nezbavuje vyloučením, ale ukládá ho v dlouhých kostech.

Denní potřeba: asi 800 mg, u těhotných a kojících žen o 20% více.