Draslík

je nejdůležitější ze všech alkalických prvků těla. Je nezbytný pro přesnou funkci kardiovaskulárního systému, pro svalový tonus, k udržení rovnovážného stavu tekutin v organismu, pro mnoho enzymů, pro přeměnu glukózy v energii - glykogen, k udržování rovnováhy kyselin.

Zásobárny draslíku: svaly, mozek, nervy, kostní morek, pokožka, žaludeční a střevní sliznice, ledviny, játra.

Úbytek draslíku ve výživě způsobuje:

  • cukroví, rafinované sladkosti, osmažené brambůrky
  • podávání diuretik, kortizonu, aspirinu, tablet na snížení váhy

Při nedostatku draslíku se zvyšuje krevní tlak a poškozuje srdce. Srdeční mrtvice u osob mladších 50 let často není zapříčiněna krevní sraženinou, ale nedostatkem draslíku.

Od roku 1910, kdy byl vynalezen stroj na vymílání mouky, je častější výskyt srdeční mrtvice. Jednou z příčin je právě nahrazení celozrnné mouky moukou bílou, které chybí vitamín E, hořčík a draslík.

Organismus je schopen udržet draslík jen za přítomnosti hořčíku.

Obsah draslíku v mg/100 g

vařené loupané brambory

658 mg

jablka

100 mg

banán

350 mg

houby

467 mg

čerstvý hrášek

342 mg

datle

730 mg

obilné klíčky

809 mg

vejce

250 mg

květák

350 mg

kapusta

380 mg

Pocením se draslík vylučuje, následkem je únava. Při nedodání draslíku může dojít až k těžkým srdečním poruchám. Vhodné je na občerstvení vzít si banán, šťávu z rajčat, hrozny, obilné klíčky, úleva přichází okamžitě.

Draslík udržuje tonus svalů, snižuje krevní tlak, je přirozeným diuretikem, prospívá nervovým buňkám, odstraňuje únavu, spolupůsobí při tvorbě tkání (po úrazech, poranění), užívá se proti alergiím, pomáhá snášet vysoké klimatické teploty (důležité v létě pro srdeční pacienty).

Denní potřeba: 5.000 mg. Při větším solení je potřeba vyšší, avšak dávka nad 25g je toxická, předávkování draslíkem v tabletách je tedy nebezpečné. Potřebu draslíku také zvyšuje káva a alkohol.

Nedostatek draslíku:

  • Nadměrná únava
  • Bolestivé větry (strava se dokonale nestráví, nevstřebá, proto kvasí v zažívání a působí potíže) - např. u kojenců často stačí upravit stravu matky a potíže s větry ustanou.
  • Netečnost, nespavost.
  • Nízká hladina cukru v krvi, měkké a slabé svaly, slabý, pomalý a nepravidelný tep
  • Obrny nohou (při dlouhém nedostatku) - je časté u rodin s dědičnou navyklou vyšší spotřebou draslíku.